A hlavně srdíčko do toho :P

14. února 2011 v 23:59 | Koň |  Vrba
Slečna Koň je velice šikovné děvče.
Podle některých trochu ulhané.
Podle některých trochu mimo.
Podle některých podobná na Theu z Ulice.
Podle některých ukecaná až hrůza.
Podle některých závislá na kofeinu.
Podle sebe není vůůůbec úchylná na Johnnyho Deppa v obleku.
A podle dalších zase frustrovaná z .. něčeho a všeho a furt.


***

Šikovná je proto, že sotva prázdniny skončily, nastavila tichý režim. Na mobilu. V neděli večer.
.
.
.
.
Už chápete?
.
.
.
.
Pořád ne?
.
.
.

Tak já vám to teda vysvětlím když jinak nedáte :D
Když jsem měla ještě tu LG, která má velice inteligentně stejný konektor jak na nabíjení, tak pro sluchátka, znamenalo to, že jsou STÁLE funkční vibrace!
Totiž. I ty vibrace, rozechvívajíce dřevo mé postele dělaly randál hodný toho vzbudit mě!
Stará LG, kterou jsem nucena používat nyní, místo toho křápu křápoucího co se mu podělal konektor, rozlišuje 3 hlavní režimy, a to - Normální, Tichý a POUZE VIBRACE.
Již nějakou tu dobu (od rozkřápání konektoru) jsem používala onen režim ''pouze vibrace'' jenže OUHA! Ona si slečna nastavila na prázdniny ten NORMÁLNÍ! A v neděli večer...

..je pondělí ráno, slunce zahaleno smogem s obtížemi nasahuje své paprsky na betonové kvádry nosící název ,,panelák''.. v jednom z nich, v jednom obyčejném a přece pro náš příběh důležitém okně se právě odehrává pro nás důležitá situace..

,,Miško, ty jsi asi zaspala, co?'' pronáší žena budící své děti do školy.
Rozcuchaná hnědovláska se posadí na horní posteli a zamžourá udiveně do oken a zjistí, že je vidno. Natáhne se pro brýle a sahá po mobilu, zmáčkne tlačítko aby se rozsvítil display a vyvalí oči na časový údaj, který jí šedivý oprýskaný přístroj sdělil.
,,7:03''
,,Cooožeeeee?!'' vyjekne a pohlédne udiveně na ženu, která je její matkou, zatímco přemýšlí nad tím, kde se sakra poděly ty tři budíky, které si večer pro jistotu chystala.
,,Asi si neslyšela budík.'' řekne žena klidně a jímá se vzbuzení mladší dcery.
,,No, tak asi pojedu vlakem za hodinu..'' zamumlá a sešplhá probuzená dolů z postele s chladným klidem.

No jako, je mi tohle podobné?! Takhle klidné ráno jsem ještě nezažila, co chodím na BMA. :D

***

Ulhaná jsem podle pana ředitele. Protože...
Jsem odpověděla správně - s otevřeným notesem a onen rýpavý spolužák z další kapitoly prohlásil, že jsme to přečetla!!!
Ale já to věděla.
Metod je můj kámoš.
Vím o něm dost na to abych věděla, že když natáhnul brka, tak jeho přítelíčky vykopali jako psy a tak nebyl kdo by kázal ve Staroslověnštině. Proto se to kryje. Přece je nemohli vykopat všechny najednou. Rvali se jako lvi. Jooooo!
Pak už se u nás kázalo hold v latině, když se ve staroslověštině doštěkalo.

***

Popojedem. Proč jsem podle některých mimo? 
To už jsme načali několikrát, ale protentokrát máme taky jednu story.

..dívka v červenobílé Alpine Pro bundě, modrých džínech a světlehnědých pohorkách s červenou čepicí v ruce a černošedým batohem vpluje do místnosti a po pár ,,Ahoj.'' se překvapeně rozhlédne po oranžovo-zelené třídě. Něco je tu jinak. Její lavice?! Kdo jí sakra šlohnul? Hodila batoh k lavici s notebookem a šla dolů do šatny odložit si svršky a přezout se do červených přezůvek, které zde samozřejmě nejsou. V ponožkách vyleze nahoru a zjistí, že u stolu ke kterému si šoupla batoh sedí její spolužák. Hmmm, no tak si sedne vedle Vendy. Zjistí, že úplně napravo je lavice pouze pro jednu osobu místo dvou, kterou zde někdo vyměnil za tu dvoumístnou. WTF?! ,,Tak co lžička?'' ozve se za ní hlas spolužáka, který si z ní velmi rád kvůli té kovové věci utahuje. Koukne pod lavici a zjistí, že jí zmizela nejen lžička i s hrnkem a utěrkou v které tyto věci byly skladovány, ale i čaj! Tak to už je na ni moc. Poznámku nechá bez povšimnutí a pátrat bude až skončí matematika.

Smozřejmě bezúspěšně. A spolužák si utahoval milerád dále. Dilema se lžičkou (a hrnkem) už tu byla před prázdninami. Tvrdil, že lžičku potkal na schodech a měla vousy. Oholená lžička však dnes utekla zase. Utěrka se našla, i čaj. Ale hrnek se lžičkou se asi párujou někde v čudu.

***

To s Theou nebudu komentovat. Už mi to potvrdilo asi přes 30 lidí, ale u mě doma to vylučují. Takže.. co si o tom mám sakra myslet?!
Samozřejmě svoje :D
Když si to myslí oni, tak ať si to myslí.. ale ve skutečnosti, ti co mě mají na očích furt, ví, že já prostě Thea nejsem a basta :D

***

Jo zase jsem si to vyventilovala na ubohých dušičkách doprovázejících mě na bus do druhé části města.. :D
Opět bez kometáře..
ovšem mojí vykecávací náladu si právě čtete takže...

***

KECY! Já vůbec nejsem závislá na kofeinu! Dneska jsem byla ve škole bez kafe aby jste věděli!

..tatáž hnědovláska o které už byla řeč nervózně pochoduje po bytě a v intervalu 5-ti minut nakukuje do kuchyně.
,,Mamiii, můžu si loknout coca-coly?'' zeptala se toužebně hledíce na ze třičtvrtiny prázdnou dvoulitrovou láhev coca-coly. 
,,Ne, ta je moje.'' žekla jí na to máma s klidem a její přítel se tomu uchechtl.
,,Ale mamííí, já dneska neměla kafe a doma žádné není!'' udělala na ní psí oči, ale ani toto nezabralo. Zkroušeně odchází do pokoje s tím, že když ne kofein, tak aspoň čokoládu a rozbalí si čokoládové srdíčko plněné nugátem, zabalené v červené alobalové fólii s obrázkem hříběte na líci k Valentýnu od maminky, které si chtěla nechat vystavené alespoň týden.

***

Ale když on je Johnny.. prostě Johnny... *slintá*
A já chcu ty šaty co má Angelina a taky chcu mít ty řasy co má ona.. a ty super kouřové stíny.. a postavu.. a vlasy.. a...
/dojmy po shlédnutí The Tourist/

***
..frustrovaná jsem byla v ZSV čistě a jenom proto, že jsme brali stres, frustraci a konflikty :D
Byla jsem frustrovaná z fyziky. Ale to mě přešlo po hodince strávené pobíháním v pokoji a odříkáváním postupu výpočtu příkladů na hlas. Vznikl z toho jedna super rýmovačka a to se silným nádechem ironie..
‎,,Jááá úplně výýým voo coo dééé boo péé roovnááseee éémkrátvééé.'' 

Ale zpívání tohodle mě přešlo a jala jsem se vysvětlování. Když jsem se zasekla u příkladu dopadlo to asi takto..


,,Proč je sakra esrovnáseemkrátvénadruhoudělenoef?! Kaj to sakra Péťa nabral?!'' vyjekla podrážděně a opakovala opět vzorce, které by jí k tomu měly dovést.
,,Chachacha, nezjístíš to!'' zasmálo se její imaginární dvojče.
,,A ty si o sobě jako myslíš co?!'' obrátila agresi na svůj odraz v zrcadle.
,,No jo, přesně ty, nesměj se mi do xichtu jako!'' hulákala na své imaginární dvojče a pokračovala v rozhovoru.
,,Já se ti nesměju do xichtu.''
,,Jo! Směješ!''
,,Ne nesměju!''
,,Ale jo, nevykecávej se z toho, sprostě se mi tady směješ do xichtu!''
,,Ne, ty se mi tady směješ do xichtu!''
,,Tak ty to ještě budeš svádět na mě jo?''
,,Ne na mě, ale na tebe!''
,,Na tebe!''
,,Ne na tebe..!''
,,Tak ale už dost nebav se tady sama se sebou a počítej dál tu fyziku!!!'' utla rozhovor rázně a začala opět nahlas vykřikovat fyzikální vzorce.


Přečtěte si opět můj profil, která by měl být někde hore na levo..

,,Gymplačka řídící se heslem ,Chcete mít ze svého dítěte magora, pošlete ho na gympl.'.''

.
.
.

Stále nevěříte, že platí?



 *ďábelský smích*

Koň
/ Javorovou klávesnicí /

P.S.: Woooo Hoooo! Mám novou černou tužku! To budou panečku linky! Jako malované :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Canis | Web | 15. února 2011 v 0:11 | Reagovat

Ty jo, moc hezky napsaný :)
Jinak to heslo je boží :D

2 Krák nee-chan (Krakin Shikazu) | Web | 17. února 2011 v 10:18 | Reagovat

Úžasně dokonalý....jenom, jeden dotaz: My jako nemáme naší lavici?! o.O
*Krák se odporoučela pro další hrnek čaje, jelikož své jedno kafe už vypila a další dostane až zítra aneb babiččina drezúra*
A to s tím budíkem mi došlo hned, jak jsem si přečetla: ,,Šikovná je proto, že sotva prázdniny skončily, nastavila tichý režim. Na mobilu. V neděli večer.´´ Já to totiž moc dobře znám =) xD

3 Koň | 17. února 2011 v 10:37 | Reagovat

Och děkuji Ti :D
No nemáme! Ale Noah teď sedí úplně vlevo, ale to je možná proto, že tu není Beny.. i tak je volné místo na levo ode mě takže když se to domluví. :)
A.. XDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama