Větrná metafora

26. února 2012 v 18:33 | Katt-Anna |  Vrba
Mám chuť něco napsat.
Tak apoň něco krátkého,
copak teď prožívám?

Velmi rozporuplné období.
To máte tak na 1 stranu jste nesmírně ''přeježíšovaná'' (rozumějte mluvím jen o tom jak je Ježíš úžasný, vnímám ho kolem sebe, mám radost ze života, a velmi často se v mých monolozích vyskytuje narážka na Něj) a na druhou jsem v pěkné emocionální rejži (úplný opak viz. řádek nahoře - bezmoc, trpělivost v háji, apodobné negativní myšlenky)



Ale přitom stejně vím, že nemám důvod se trápit, protože je JK se mnou a nějak se to utřepe a pak budu vykládat o tom jak jsem to s ním překonala. Ale to je přesně ten problém.
Ten emocionální hurikán co ve mě řádí. To klidové oko je ta část, která je na JK upnutá nejvíce. Můžeme tomu říkat úkryt Lásky a Pokoje. Ten hurikán jsou moje emoce. Když vyjdu z úkrytu, strhne mě to a pěkně v tom lítám. Ve hře je totiž ještě Tma. A tak Tma by se nejraději vecpala všude. A protože ví moc dobře, že jsem se ještě nestala krotitelem hurikánů, zatímco ona se v tom jejich ničívém živlu velice dobře orientuje, mám nehezké tušení, které je s největší pravděpodobností pravdivé vzhledem k okolnostem, že tohoto mého slabého bodu s radostí využívá.

A tak se učím prolétávat hurikány a zůstat co nejblíže u Oka.. kde se vyskytují ty emoce, které jsou protkány světlem. Ale poryvy záhadného temného větrného proudu lehkému letu moc nepomáhá a tak se stává, že záletnu moc daleko od Úkrytu a je to v háji. Páč to vydá moc energie se vrátit zpátky. A já někdy ani nevím, přinejhorším nechci se vracet.. hned.. a bojovat. A přitom vím, že je to špatně a že bych měla chtít. A tak se stává, že si žiju vlastním světem bojů větrných i ve chvílích a místech, kde bych logicky měla být Oku nejblíže.

A ostatní neví co se děje. A já to vlastně ani neumím vysvětlit. A v tu chvíli ani nechci, protože v té chvíli nechci být mezi lidma a nechci s nikým mluvit.. a už vůbec nemám ráda, když se chce chovat někdo hezky a projevit mi lásku obejmutím.
A tak z části hysterčím i proto, že se hrozím toho aby po mě někdo chtěl něco vysvětlovat a utěšovat mě.. tím že se mě nějak dotkne.

Už se nemůžu dočkat, až se stanu krotitelem emocí.
Až já budu ovládat hurikány, nikoliv ony mě.
Až si bude Tma muset hledat jinou skulinku jak mě zmanipulovat.
A já vím, že to zvládnu a ani teď, ani potom.. nikdy jí to nevyjde.
Protože od Oka mě oddělit úplně nemůže.
To mu nedovolím. To mu nedovolí.

Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát. (1.Kor 10:13b)

MWAHAHAHAHAAA!
Vím na čí straně jsem.
Na straně vítěze!

Katt-Anna
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Krakin Shikazu | Web | 28. února 2012 v 20:24 | Reagovat

Hlavně, že to víš ;) Ostatní si klidně můžou proletět oknem. *obejmutí* xD

2 Katt-Anna | 28. února 2012 v 20:28 | Reagovat

[1]: Pche ;DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama